Co si dnes vezmu na sebe 1

… kdy odejdu a kdy přijdu.

Věděl jsem to již dříve, ale návštěva džungle mi to zase a důrazně připomněla. Co jsem zatím napsal o počasí, teplotách a co dále uvedu o oblečení, platí pro Quito a obdobně vysoko položené zdejší lokality.

Co se týče podmínek, je nadmořská výška Quita velmi důležitým faktorem určujícím výběr oblečení. Teploty jsou zde v noci kolem 12°C, přes den záleží, je-li zataženo, nebo svítí slunce. Pokud je zataženo může být 16-18°C, někdy kolem dvaceti. Pokud svítí slunce, situace s teplotou se sice mění, ale překvapivě ne zas tak moc. Teplo je způsobeno hlavně slunečním zářením, ale už ne tolik teplým vzduchem. Řídký vzduch se tolik neohřeje, nemá takovou kapacitu teplo pojmout a předávat. To vysvětluje záběry v dokumentech na youtube.com, které pro mě byly před cestou matoucí. Za slunného počasí je skutečně možné potkat lidi v tričku současně s lidmi ve fleecové mikině a k tomu v nějaké bundě. Pokud nefouká, může být oběma stejně komfortně. Člověka v triku ohřeje sluneční záření, nabalený se zahřeje sám, protože slunce se k němu přes oblečení nedostane.

Slunce je zde vůbec poměrně zátěžový faktor. Vzhledem k malé filtraci paprsků řídkou atmosférou může být pro nepřipraveného až nebezpečné. Slunečný den dokáže být velmi unavující. Není neobvyklé potkávat lidi s deštníky, coby slunečníky, nebo lidi stínící si hlavu v ruce drženými novinami. Mnohdy čepice a brýle nestačí, ale nedokážu si tento vliv slunce více vysvětlit.

Co tedy na sebe v Quitu? Dlouhé kalhoty ať svítí, nebo ne, normální uzavřené boty, triko, tenká fleecová bunda. Pokud nesvítí, hodí se často softshellová bunda. K tomu čepice, rozhodně sluneční brýle, i když je zataženo. Pokud svítí slunce, nebo to lze předpokládat, beru s sebou krém s vysokým ochranným faktorem. V období dešťů, které tu teď mám, nevycházím odpoledne bez deštníku. Prší po třetí hodině skoro čtyři dny ze sedmi v týdnu.

Až se vydám níže, jistě se situace s oblékáním změní. Co se však nemění, je čas rozednění a stmívání. Den je tu od šesti do šesti. Celý rok. Mění se to sice maličko, ale jen o několik minut. Pohyb venku plánuju tak, abych byl do tmy doma. Vzhledem k tomu, že je vždy odpoledne a večer zataženo, neviděl jsem ještě rovníkovou hvězdnou oblohu.

Na titulním obrázku chybí to co jsem měl na začátku cesty v Mnichově na sobě – rifle, nějaké spodní prádlo, triko s dlouhým rukávem a tenkou mikinu. Jinak je to z oblečení vše, co s sebou mám. K tomu se však ještě dostanu na konci cesty, až budu hodnotit co se mi osvědčilo, co mi chybělo a co bylo navíc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *