Zpátky domů

Že to takhle dopadne jsem tušil. Komplikace s mobilem před koncem cesty mi zabránily napsat nějaký závěrečný příspěvek a po návratu už nemám na nic čas. Aby to tedy nebyl úplně příběh bez konce, alespoň několik slov a možná i obrázek.

S kamarády a známými jsme můj odjezd náležitě oslavili. Z půlkilové kostky kvasnic zbývalo ještě hodně, abych napekl nějaké pizzy. Trochu jsme popíjeli a povídali.

Zpět jsem cestoval opět s přestupem v Bogotě. Tentokrát však byla přestávka asi čtyřhodinová. I tak utekla, a po dalších deseti hodinách jsem byl v Mnichově. Později se ukázalo, že to nebylo hodin deset, ale devět. Chytli jsme zřejmě nějaký dobrý vítr a hodinu(!?) jsme ušetřili. Zmatený z časového posuvu jsem si toho nevšiml. Přilétl jsem kolem páté odpoledne a dobitý z cesty jsem šel v deset večer spát. Přespal jsem zase u Franze. Ráno jsem se probudil normálně a to byla celá aklimatizace z šestihodinového časového posuvu. Další dny jsem byl úplně v pohodě.

Z Mnichova jsem tedy druhý den dojel autobusem do Prahy, nechal se odvézt domů a bylo to 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *